Nejdůležitější biomarkery pro zdraví a dlouhověkost

Krevní biomarkery jsou zásadní pro hodnocení celkového zdraví a dlouhověkosti. Význam jednotlivých biomarkerů se může lišit podle věku, pohlaví, anamnézy a celkového zdravotního stavu. Na základě současných vědeckých poznatků se jako ukazatele zdraví a dlouhověkosti běžně používá 45 klíčových krevních biomarkerů.

Testování krevních biomarkerů je dobrý začátek, ale není to jediný způsob, jak měřit zdraví a dlouhověkost. Další testy a ukazatele mohou poskytnout komplexnější pohled. Například test organických kyselin měří nutriční a metabolické biomarkery, plus hladiny aminokyselin v moči a mastných kyselin v krvi. Kvantifikace mikrobioty a mikrobiomu může poskytnout zásadní informace o zdraví střev a jeho vlivu na celkové zdraví. Vysoce kvalitní, komplexní genetický test (DNA) může nabídnout vhled do genetické výbavy a možných genetických predispozic k určitým onemocněním. Epigenetický test může poskytnout informace o tom, jak životní styl a faktory prostředí ovlivňují genovou expresi a možné zdravotní dopady. Proto je zásadní zvážit kombinaci těchto testů a ukazatelů, aby byl získán úplný obraz o zdraví a dlouhověkosti jednotlivce.

Úvod

Interpretace referenčního rozmezí je způsob, jak číst laboratorní nálezy ve vztahu k očekávaným hodnotám, namísto toho, aby byly výsledky označovány jednoduše jako normální.

Lékaři obecně považují nálezy za „normální“, když výsledky spadají do referenčního rozmezí. Medical Laboratory Science dává slovo „normální“ do uvozovek, protože neexistuje žádná jednoznačná hranice oddělující normální od abnormálního. Proto se používá termín referenční rozmezí místo normálního rozmezí.

Laboratorní výsledek může být mírně nad nebo pod referenčním rozmezím, aniž by to znamenalo onemocnění. Interpretace referenčního rozmezí může být omezující, pokud je cílem udržet dobré zdraví a předcházet onemocněním. Taková interpretace odpovídá pohledu na zdraví jako na nepřítomnost nemoci. Pokud je však zdraví vnímáno jako vitální a dobré, a to jak na populační, tak na individuální úrovni, může být referenční rozmezí vnímáno jinak.

K tomuto tématu se WHO vyjádřila také v roce 2014. Komplexní zpráva zveřejněná v International Journal of Epidemiology v roce 2016 uvedla, že „zdraví není jen nepřítomnost nemoci...”. Mezinárodní porozumění se zvýšilo a preventivní zdravotní péče nabývá na významu stejně jako léčba nemocí.

Co je optimální úroveň?

Všechny laboratorní ukazatele jistě nemají v odborných studiích stanovené takzvané optimální hodnoty, ale v některých případech takové hodnoty existují. Optimální hodnoty pravděpodobně vycházejí ze zjištění na populační úrovni týkajících se nízké úmrtnosti nebo například nejvyšší pravděpodobnosti prevence kardiovaskulárního onemocnění spojeného s určitým ukazatelem. Optimální úrovně, na rozdíl od referenčního rozmezí, byly definovány také pro některé vitaminy. Například hladina testosteronu na dolní hranici referenčního rozmezí může znamenat subklinický hypogonadismus.

Je však zásadní vždy porovnávat výsledky s předchozími výsledky a sledovat změny v čase, zejména po změnách životního stylu. Je také přínosné odebrat několik vzorků, aby byl získán širší obraz o různých hodnotách a aby se minimalizovala mírná denní variabilita před interpretací výsledků. 

45 nejdůležitějších krevních biomarkerů

Existuje řada krevních biomarkerů, které jsou důležité pro zdraví a dlouhověkost, a jejich význam se může lišit podle věku, pohlaví, anamnézy a celkového zdravotního stavu. Na základě současných vědeckých poznatků je však zde uveden seznam 45 krevních biomarkerů, bez zvláštního pořadí, které se běžně používají jako ukazatele zdraví a dlouhověkosti. 

Je důležité si uvědomit, že biomarkery by neměly být interpretovány izolovaně a vždy by měly být posuzovány v kontextu anamnézy jednotlivce, faktorů životního stylu a dalších relevantních zdravotních ukazatelů (veškeré odkazy na tyto ukazatele a další informace najdete v kurzu Optimize Your Lab Results Online Course).

1. C-reaktivní protein (CRP): CRP je protein, jehož hladina se zvyšuje v reakci na zánět v těle. Vysoké hladiny CRP byly spojeny se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění, diabetu a dalších chronických zdravotních stavů a úmrtnosti. Sledování hladin CRP může pomoci identifikovat zánět a další související zdravotní problémy.
2. Glukóza v krvi nalačno: Glukóza v krvi nalačno je měřítkem množství glukózy v krvi po nočním lačnění. Zvýšené hladiny glukózy v krvi jsou klíčovým ukazatelem diabetu a metabolického syndromu, které souvisejí se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění, cévní mozkové příhody a dalších chronických zdravotních stavů.
3. Hemoglobin A1C (HbA1C): HbA1C měří průměrné hladiny glukózy v krvi za poslední 2-3 měsíce. Vysoké hladiny HbA1C ukazují na špatnou kontrolu glukózy a inzulinovou rezistenci a byly spojeny se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění, cévní mozkové příhody a dalších chronických zdravotních stavů.
4. Cholesterol v lipoproteinech o vysoké hustotě (HDL): HDL cholesterol se často označuje jako „dobrý“ cholesterol, protože pomáhá odstraňovat LDL cholesterol, tedy „špatný“ cholesterol, z krevního oběhu. Nízké hladiny HDL jsou rizikovým faktorem srdečních onemocnění, zatímco vysoké hladiny souvisejí s nižším rizikem srdečních onemocnění a dalších chronických zdravotních stavů.
5. Cholesterol v lipoproteinech o nízké hustotě (LDL): LDL cholesterol se často označuje jako „špatný“ cholesterol, protože může přispívat k tvorbě plátu v tepnách. Vysoké hladiny LDL mohou být rizikovým faktorem srdečních onemocnění a dalších chronických zdravotních stavů.
6. Triacylglyceroly: Triacylglyceroly jsou typ tuku přítomný v krvi. Vysoké hladiny triacylglycerolů byly spojeny se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění, cévní mozkové příhody a dalších chronických zdravotních stavů.
7. Celkový cholesterol: Celkový cholesterol je součtem HDL, LDL a dalších cholesterolových částic v krvi. Vysoké hladiny celkového cholesterolu jsou rizikovým faktorem srdečních onemocnění a dalších chronických zdravotních stavů. Na druhou stranu nízký celkový cholesterol může způsobovat nedostatek vitaminu D, problémy s tvorbou steroidních hormonů, depresi a zvýšené riziko předčasného úmrtí z různých příčin.
1. NAUČTE SE VŠE O CHOLESTEROLU Z PŘÍRUČKY BIOHACKER'S CHOLESTEROL GUIDE.
8. Homocystein: Homocystein je aminokyselina, která může být ve vysokých hladinách pro tělo toxická. Zvýšené hladiny homocysteinu byly spojeny se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění a dalších chronických zdravotních stavů v důsledku zvýšeného oxidačního stresu.
9. Vitamin D: Vitamin D je esenciální živina, která hraje zásadní roli ve zdraví kostí, imunitní funkci a mnoha dalších fyziologických procesech. Nízké hladiny vitaminu D byly spojeny se zvýšeným rizikem různých zdravotních stavů, včetně osteoporózy, rakoviny a autoimunitních onemocnění.
10. Sérové železo: Hladina sérového železa měří množství železa v krvi. Železo je esenciální živina, která hraje zásadní roli při tvorbě červených krvinek. Vysoké hladiny sérového železa byly spojeny se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění a úmrtnosti, zatímco nízké hladiny mohou vést k anémii.
11. Ferritin: Ferritin je protein, který v těle skladuje železo. Zvýšené hladiny ferritinu ukazují na nadbytečné ukládání železa, což bylo spojeno se zvýšeným rizikem různých zdravotních stavů, včetně srdečních onemocnění, rakoviny a diabetu. Příliš nízké hodnoty ukazují na nedostatek železa.
12. Saturace transferinu: Saturace transferinu měří množství železa vázaného na transferin, protein, který přenáší železo v krvi. Zvýšené hladiny saturace transferinu mohou ukazovat na nadbytečné ukládání železa a zvýšené riziko různých zdravotních stavů. Příliš nízké hodnoty ukazují na nedostatek železa.
13. Kompletní krevní obraz (CBC): CBC měří několik složek krve, včetně červených krvinek, bílých krvinek a krevních destiček. Může pomoci diagnostikovat a sledovat různé stavy, jako je anémie, infekce a leukémie.
14. Počet bílých krvinek (WBC): Počet WBC měří počet bílých krvinek v krvi. Může pomoci diagnostikovat a sledovat infekce, zánět a poruchy imunitního systému. Nižší, ale v rámci referenčního rozmezí, hladiny jsou spojeny se sníženým rizikem úmrtnosti.
15. Počet červených krvinek (RBC): Počet RBC měří počet červených krvinek v krvi. Může pomoci diagnostikovat a sledovat anémii, onemocnění ledvin a poruchy kostní dřeně.
16. Hemoglobin: Hemoglobin je protein v červených krvinkách, který přenáší kyslík po celém těle. Test hemoglobinu měří jeho množství v krvi a může pomoci diagnostikovat a sledovat anémii a další krevní poruchy.
17. Hematokrit: Hematokrit měří podíl červených krvinek v krvi. Test hematokritu může pomoci diagnostikovat a sledovat anémii a dehydrataci.
18. Střední objem erytrocytů (MCV): MCV měří průměrnou velikost červených krvinek. Test MCV může pomoci diagnostikovat a sledovat anémii a další krevní poruchy.
19. Střední množství hemoglobinu v erytrocytu (MCH): MCH měří množství hemoglobinu v jedné červené krvince. Test MCH může pomoci diagnostikovat a sledovat anémii a další krevní poruchy.
20. Střední koncentrace hemoglobinu v erytrocytech (MCHC): MCHC měří koncentraci hemoglobinu v daném objemu červených krvinek. Test MCHC může pomoci diagnostikovat a sledovat anémii a další krevní poruchy.
21. Počet krevních destiček: Počet krevních destiček měří počet krevních destiček v krvi. Může pomoci diagnostikovat a sledovat krvácení, srážlivost krve a poruchy kostní dřeně. Nižší, ale v rámci referenčního rozmezí, hladiny jsou spojeny se sníženým rizikem úmrtnosti. 
22. Fibrinogen: Fibrinogen je protein tvořený v játrech, který se podílí na srážení krve. Vysoké hladiny fibrinogenu v krvi mohou zvýšit riziko kardiovaskulárních onemocnění a cévní mozkové příhody.
23. D-dimer: D-dimer je proteinový fragment vznikající při rozkladu krevní sraženiny. Zvýšené hladiny D-dimeru v krvi mohou ukazovat na krevní sraženinu nebo trombotickou poruchu.
24. Prostatický specifický antigen (PSA): PSA je protein produkovaný prostatou u mužů. Zvýšené hladiny PSA v krvi mohou být známkou rakoviny prostaty nebo jiných stavů souvisejících s prostatou.
25. Testosteron: Testosteron je mužský pohlavní hormon produkovaný ve varlatech. Nízké hladiny testosteronu mohou u mužů způsobovat různé příznaky, včetně únavy, sníženého libida a svalové slabosti. Přečtěte si zde komplexní článek o přirozeném zvýšení hladiny testosteronu.
26. Estrogen: Estrogen je ženský pohlavní hormon produkovaný ve vaječnících. Nízké hladiny estrogenu mohou u žen způsobovat různé příznaky, včetně návalů horka, nočního pocení a vaginální suchosti. Více o estrogenu a dalších ženských hormonech se dozvíte v kurzu Biohacking Women Online Course.
27. Folikuly stimulující hormon (FSH): FSH je hormon produkovaný hypofýzou, který stimuluje růst ovariálních folikulů u žen a tvorbu spermií u mužů. Zvýšené hladiny FSH mohou být známkou menopauzy u žen nebo selhání varlat u mužů.
28. Luteinizační hormon (LH): LH je hormon produkovaný hypofýzou, který stimuluje ovulaci u žen a tvorbu testosteronu u mužů. Zvýšené hladiny LH mohou být známkou menopauzy u žen nebo selhání varlat u mužů.
29. Tyreotropní hormon (TSH): TSH je hormon produkovaný hypofýzou, který stimuluje štítnou žlázu k tvorbě hormonů štítné žlázy. Zvýšené hladiny TSH mohou být známkou snížené činnosti štítné žlázy nebo hypotyreózy.
30. Volný trijodtyronin (fT3): fT3 je jeden ze dvou hlavních hormonů štítné žlázy produkovaných štítnou žlázou. Nízké hladiny fT3 mohou být známkou snížené činnosti štítné žlázy nebo hypotyreózy.
31. Volný tyroxin (fT4): fT4 je druhý hlavní hormon štítné žlázy produkovaný štítnou žlázou. Nízké hladiny fT4 mohou být známkou snížené činnosti štítné žlázy nebo hypotyreózy.
32. Protilátky proti tyreoidální peroxidáze (TPO): Protilátky produkované imunitním systémem mohou napadat štítnou žlázu a způsobovat hypotyreózu. Zvýšené hladiny protilátek TPO mohou být známkou autoimunitního onemocnění štítné žlázy.
33. Adrenokortikotropní hormon (ACTH): ACTH je hormon produkovaný hypofýzou, který stimuluje nadledviny k tvorbě kortizolu, steroidního hormonu. Zvýšené hladiny ACTH mohou být známkou nedostatečnosti nadledvin nebo Cushingova syndromu.
34. Kortizol: Kortizol je steroidní hormon produkovaný nadledvinami v reakci na stres. Pomáhá regulovat reakci těla na stres a hraje roli v kontrole krevního cukru, imunitní funkci a zánětu. Abnormální hladiny kortizolu mohou být známkou dysfunkce nadledvin nebo jiných zdravotních problémů.
35. Insulin-like growth factor 1 (IGF-1): IGF-1 je hormon produkovaný především játry v reakci na růstový hormon. Je nezbytný pro normální růst a vývoj; abnormální hladiny mohou souviset s poruchami růstu a dalšími zdravotními problémy. Nízké i vysoké normální hladiny IGF-I souvisejí s inzulinovou rezistencí. 
36. Dehydroepiandrosteron (DHEA): DHEA je hormon produkovaný nadledvinami a podílí se na tvorbě pohlavních hormonů. Abnormální hladiny DHEA mohou souviset s dysfunkcí nadledvin a dalšími zdravotními problémy.
37. Estradiol ve folikulární fázi: Estradiol je typ estrogenového hormonu produkovaného vaječníky. Během folikulární fáze menstruačního cyklu hladiny estradiolu stoupají a podílejí se na přípravě těla na ovulaci. Abnormální hladiny estradiolu mohou souviset s menstruačními poruchami a dalšími zdravotními problémy.
38. Progesteron v luteální fázi: Progesteron je hormon produkovaný vaječníky a je nezbytný pro přípravu dělohy na těhotenství. Během luteální fáze menstruačního cyklu hladiny progesteronu stoupají. Abnormální hladiny progesteronu mohou souviset s menstruačními poruchami a dalšími zdravotními problémy.
39. Cystatin C: Cystatin C je protein produkovaný buňkami v těle a používá se k měření funkce ledvin. Zvýšené hladiny cystatinu C mohou být známkou snížené funkce ledvin.
40. Inzulin nalačno: Inzulin nalačno je krevní test, který měří množství inzulinu v krvi po lačnění. Inzulin je hormon produkovaný slinivkou břišní, který pomáhá tělu regulovat hladinu krevního cukru. Vysoké hladiny inzulinu nalačno mohou ukazovat na inzulinovou rezistenci nebo diabetes.
41. Kreatinin: Kreatinin je odpadní produkt vznikající ve svalech během běžného metabolismu. Ledviny jej filtrují z krve a vylučují močí. Krevní test, který měří hladinu kreatininu v krvi, lze použít k posouzení funkce ledvin. Zvýšené hladiny kreatininu v krvi mohou ukazovat na zhoršenou funkci ledvin nebo poškození ledvin.
42. Kyselina močová: Kyselina močová je odpadní produkt vznikající při rozkladu purinů obsažených v mnoha potravinách a v buňkách těla. Ledviny vylučují většinu kyseliny močové, ale pokud se jí tvoří příliš mnoho nebo ledviny nefungují správně, může se hladina kyseliny močové v krvi zvýšit. Vysoké hladiny kyseliny močové v krvi mohou vést k dně, která způsobuje bolest a otok kloubů. Zvýšená kyselina močová může být také významnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem metabolických a kardiovaskulárních onemocnění.
43. Alaninaminotransferáza (ALT): ALT je enzym nacházející se převážně v játrech. Do krevního oběhu se uvolňuje při poškození jaterních buněk, k němuž může dojít například při hepatitidě, zneužívání alkoholu nebo rakovině jater. Zvýšené hladiny ALT v krvi mohou ukazovat na poškození nebo onemocnění jater. Mírné zvýšení hladin ALT se objevuje také u metabolických poruch, jako je hyperlipidémie, obezita a diabetes 2. typu.
44. Aspartátaminotransferáza (AST): AST je enzym nacházející se v mnoha tkáních těla, včetně jater, srdce a svalů. Stejně jako ALT se uvolňuje do krevního oběhu při poškození buněk. Zvýšené hladiny AST mohou ukazovat na poškození jater, srdce nebo svalů.
45. Gama-glutamyltransferáza (GGT): GGT je enzym nacházející se v játrech, slinivce břišní a dalších orgánech. Podílí se na metabolismu glutathionu, antioxidantu, který pomáhá chránit buňky před poškozením. Zvýšené hladiny GGT v krvi mohou ukazovat na onemocnění jater nebo žlučových cest a nadměrnou konzumaci alkoholu.

Většina těchto markerů (95%) je podrobně rozebrána v naší nejoblíbenější vzdělávací platformě pro optimalizaci zdraví, Optimize Your Lab Results Online Course!

Test organických kyselin (OAT)

Test organických kyselin, OAT, je diagnostický nástroj, který měří metabolity organických kyselin v moči. Metabolity organických kyselin vznikají v rámci metabolických drah. Test organických kyselin může poskytnout informace o nedostatcích živin, tvorbě energie a zdraví střevního mikrobiomu.

Test organických kyselin může odhalit a sledovat nedostatky živin, zánět, oxidační stres, mitochondriální dysfunkci a odchylky v metabolismu neurotransmiterů. Test organických kyselin může také identifikovat přemnožení škodlivých bakterií nebo kvasinek ve střevě a nerovnováhu ve střevním mikrobiomu, která může přispívat k celé řadě zdravotních potíží.

Jednou z hlavních výhod testu organických kyselin je komplexní metabolický profil. Test organických kyselin může zdravotnickým pracovníkům pomoci přizpůsobit nutriční a suplementační intervence. Test organických kyselin může také pomoci nasměrovat stravovací a životní intervence. Například doporučujeme absolvovat domácí test Metabolomix+.

Metabolické oblasti analýzy Metabolomix +:

Základní profil:

Analýza Metabolomix+ je metabolické vyšetření, které se zaměřuje na klíčové oblasti zachycené v této ukázkové zprávě. Zahrnuje organické kyseliny, poruchy vstřebávání a dysbiózu, buněčnou energii a mitochondrie, mediátory a vitaminové markery. Dále vyhodnocuje markery toxinů a detoxikace. Kromě toho zahrnuje metabolismus tyrosinu, aminokyseliny, esenciální aminokyseliny a neesenciální aminokyseliny. Mezi další oblasti patří meziprodukty metabolismu, markery dietních peptidů a markery oxidačního stresu. Dohromady tyto kategorie vymezují metabolické oblasti hodnocené v analýze Metabolomix+. Ukazují rozsah markerů uvedených ve zprávě, nikoli jediný izolovaný údaj. Pro úplnější představu o tom, jak tyto oblasti vypadají v praxi, prohlédněte si zde kompletní ukázkovou zprávu Metabolomix+.

Aminokyseliny (moč)

Aminokyseliny jsou sloučeniny, které obsahují čtyři základní prvky: uhlík (C), vodík (H), kyslík (O) a dusík (N). Pro člověka je důležitých 20 aminokyselin, z nichž 9 je esenciálních z potravy a zbývajících 11 se syntetizuje v těle. Aminokyseliny se proto dělí na esenciální a neesenciální. Některé neesenciální aminokyseliny jsou navíc podmíněně esenciální nebo podmíněně nepostradatelné a musí být získávány z potravy, protože množství vytvořené v těle nemusí plně pokrývat potřeby organismu.

Proteiny tvořené aminokyselinami podporují několik funkcí. Příklady zahrnují:

• Růst tkání, regeneraci a opravu poškozené tkáně
• Detoxikaci a trávení potravy prostřednictvím trávicích enzymů
• Enzymy, kofaktory, koenzymy a regulaci chemických reakcí
• Strukturní složky v tkáních a buněčných membránách
• Biologické transportní proteiny, například hemoglobin
• Funkci imunitního systému prostřednictvím protilátek a imunoglobulinů
• Mediátory, přenašeče signálů, hormony, ukládání ferritinu, tvorbu energie a pohyb buněk

 

Mastné kyseliny (krev)

Mastné kyseliny jsou chemické sloučeniny tvořené uhlíkem, vodíkem a karboxylovou skupinou, která obsahuje také kyslík. Mastné kyseliny jsou monokarboxylové kyseliny, které mají vždy sudý počet atomů uhlíku. V přírodě vytvářejí uhlíkové řetězce různých délek, které určují kategorii mastných kyselin (mastné kyseliny s krátkým řetězcem, mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem, mastné kyseliny s dlouhým řetězcem a mastné kyseliny s velmi dlouhým řetězcem).

Tělo dokáže ve střevě za pomoci střevních bakterií syntetizovat mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Kromě toho se mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem vyskytují také v přírodě (např. v kokosu). Stupeň nasycení mastných kyselin závisí na možných dvojných vazbách mezi uhlíkovými řetězci. Nasycené mastné kyseliny obsahují pouze jednoduché vazby. Mononenasycené mastné kyseliny mají jednu dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku a polynenasycené mastné kyseliny mají několik vazeb. Mastné kyseliny tedy mohou být nasycené, mononenasycené nebo polynenasycené.

Mastné kyseliny ovlivňují buněčnou signalizaci v těle a mění expresi genů v metabolismu tuků a sacharidů. Mastné kyseliny navíc mohou působit jako ligandy pro receptory aktivované proliferátory peroxisomů (PPAR), které mimo jiné hrají zásadní roli v regulaci zánětu (tj. eikosanoidů), tvorby tuku (adipogeneze), inzulinu a neurologických funkcí.

Doplněk mastných kyselin pro Metabolomix+

Doplněk mastných kyselin je volitelná možnost, kterou lze přidat k testu Metabolomix+ pro esenciální a metabolické mastné kyseliny.

Doplněk mastných kyselin využívá jednoduchý domácí odběr kapky krve z prstu. Doplněk mastných kyselin zahrnuje analyty spojené s funkcí mozku, kardiovaskulárním zdravím, zánětem, metabolismem lipoproteinů, zánětem tukové tkáně a metabolismem mastných kyselin. Navíc doplněk mastných kyselin zahrnuje specifické poměry a index Omega-3 pro kardiovaskulární riziko.

Analyty zahrnuté v tomto doplňku:

• Omega 3 mastné kyseliny jsou nezbytné pro funkci mozku a kardiovaskulární zdraví a působí protizánětlivě.
• Omega 6 mastné kyseliny se podílejí na rovnováze zánětu.
• Omega 9 mastné kyseliny jsou nezbytné pro růst mozku, myelin nervových buněk a snižování zánětu.
• Nasycené mastné kyseliny se podílejí na metabolismu lipoproteinů a zánětu tukové tkáně.
• Mononenasycené tuky zahrnují tuky omega-7 a nezdravé trans tuky.
• Aktivita delta-6 desaturázy posuzuje účinnost tohoto enzymu při metabolismu omega 6 a omega 3.
• Kardiovaskulární riziko zahrnuje specifické poměry a index Omega-3.

 

Střevní mikrobiom & mikrobiota – klíčový test pro každého

Termíny mikrobiom a mikrobiota se někdy používají zaměnitelně, ale ve skutečnosti se liší. Mikrobiom je soubor genomů všech mikroorganismů v daném prostředí. Lidský mikrobiom například označuje skupinu mikroorganismů na těle a v těle (včetně kůže, očí, střev a podobně). Mikrobiota obvykle označuje konkrétní mikroorganismy, které se nacházejí v určitém prostředí. V tomto případě mikrobiota, tedy střevní mikrobiota, označuje všechny mikroorganismy nalezené ve střevech, například bakterie, viry a houby.

Odhaduje se, že ve střevě žije 500–1 000 různých bakteriálních druhů. Mezi nejběžnější bakteriální druhy ve střevě patří Bacteroides, Clostridium, Fusobacterium a Bifidobacterium. Mezi další známé rody patří Escherichia a Lactobacillus. Kmeny Bifidobacterium a Lactobacillus se obvykle vyskytují v probiotických přípravcích, protože patří k nejvíce zkoumaným.

Mezi funkce bakterií ve střevech patří rozklad sacharidů (fermentace), které tělo jinak nedokáže strávit. Střevní bakteriální kmeny se také podílejí na vstřebávání vitaminu K, vitaminů skupiny B a některých minerálů (hořčíku, vápníku a železa), na tvorbě žlučových kyselin a na fungování imunitního systému. Kromě toho působí jako ochranná bariéra proti různým patogenům.

Bakteriální složení střeva se rychle mění pokaždé, když se upraví strava. Studie na myších ukázaly, že se mikrobiota může po změně jídelníčku změnit přes noc. Podobné změny nastávají i u lidí, ale přesný časový rámec není znám. Přechod na stravu příznivější pro střeva přinesl pozitivní výsledky v léčbě chronického zánětu, obezity a střevní propustnosti.

GI360 – Lamborghini mezi střevními testy

Osobní léčebná strategie vychází z individuální biochemie a genetické dědičnosti. Střevní test GI360 x3 pomáhá poskytovat objektivní informace, podpořit přesnější léčebnou strategii a nasměrovat změny související se zdravím.

Střevní test GI360 x3 využívá multiplexní PCR, MALDI-TOF a mikroskopii. Střevní test GI360 x3 detekuje patogeny, viry, parazity a bakterie spojené s akutními nebo chronickými gastrointestinálními příznaky, onemocněními nebo střevními příznaky.

Obrázek: Analýza první stránky vzorové zprávy testu GI 360.

GI360 Profile je nástroj pro analýzu DNA střevní mikrobioty. GI360 Profile identifikuje a charakterizuje množství a rozmanitost u více než 45 cílových analytů, které jsou v recenzovaném výzkumu spojovány s dysbiózou a dalšími chronickými chorobnými stavy.

Dysbiosis Index používá skóre od 1 do 5. Hodnoty nad 2 ukazují na profil mikrobioty, který se liší od normobiotické referenční populace. Výsledky GI360 například mohou pomoci sestavit individualizovaný léčebný program.

• Gastrointestinální příznaky
• Autoimunitní onemocnění
• IBD / IBS
• Záněty
• Přecitlivělost na potraviny
• Nutriční deficity
• Bolest kloubů
• Chronický nebo akutní průjem
• Krvavá stolice
• Porucha slizniční funkce
• Bolest žaludku
• Horečka a zvracení

Hojnost a rozmanitost mikrobiomu

Genetické testování (DNA) a jeho široké možnosti

Poznání vašeho genetického kódu umožňují nové DNA testy založené na nejnovější vědě a technologiích. Mohou pomoci dělat lepší rozhodnutí v každodenním životě a najít účinnější způsoby, jak změnit životní styl. Zároveň DNA testy pomáhají optimalizovat zdraví a dosahovat osobních cílů.

Genetické testování je mocný nástroj, který způsobil revoluci v oblasti zdravotní péče. Umožňuje jednotlivcům získat vhled do jejich genetické výbavy a lépe porozumět riziku vzniku určitých onemocnění či stavů. Analýzou DNA konkrétního člověka může genetické testování odhalit informace o genetických mutacích, variantách a změnách, které mohou výrazně ovlivnit jeho zdraví. Díky těmto informacím mohou lidé činit informovanější rozhodnutí o svém zdraví, včetně změn životního stylu a preventivních opatření, aby snížili riziko vzniku určitých stavů.

Genetické testování může navíc pomáhat při diagnostice a léčbě různých onemocnění a poskytovat personalizovanou a cílenou léčbu, která může významně zlepšit výsledky pacientů. Význam genetického testování ve zdravotní péči nelze přeceňovat a s rozvojem technologií může potenciálně proměnit způsob, jakým přistupujeme k prevenci a léčbě nemocí. 

Integral DNA: kombinace tří DNA testů (Resilience + Health + Active)

Přesná výživa, precizní medicína a nutrigenomika jsou vzájemně propojené koncepty, které mění způsob, jakým přemýšlíme o zdraví a výživě. Ve své podstatě tyto pojmy označují využívání pokročilých technologií a dat k vytváření personalizovaných zdravotních plánů. Pochopení DNA a životního stylu konkrétního člověka umožňuje tyto plány přizpůsobit jeho jedinečným potřebám.

S Integral DNA získáte tři nové výkonné genetické testy, které vám pomohou dělat lepší životní rozhodnutí a účinněji měnit životní styl. Díky znalosti svého genetického kódu můžete odhalit tajemství svého těla, optimalizovat zdraví a dosáhnout osobních cílů.

Sada se skládá ze tří různých genetických testů a poskytuje vám komplexní obraz o vašem zdraví. Za cenu jednoho genetického testu získáte tři.

Získejte test zde.

DNA Health

DNA Health® testuje známé genetické varianty, které významně ovlivňují zdraví a různá rizika onemocnění, jako jsou osteoporóza, rakovina, kardiovaskulární onemocnění a diabetes.

DNA Active

DNA Active analyzuje geny, u nichž bylo zjištěno, že významně ovlivňují následující oblasti: riziko poranění měkkých tkání, regeneraci, potenciál tvorby síly, vytrvalostní potenciál, metabolismus kofeinu, citlivost na sůl a načasování vrcholového výkonu.

DNA Resilience

DNA Resilience poskytuje informace o sedmi klíčových molekulárních oblastech, které nejvíce ovlivňují stres a odolnost. Patří mezi ně neuropeptid Y, oxytocin, neurotrofní faktory, kortizol, norepinefrin, dopamin a serotonin.

Obrázek: Ukázkové shrnutí testu DNA Resilience.

Více o testu Integral DNA se dozvíte zde.

Epigenetické testování - budoucnost preventivní medicíny?

Epigenetika zkoumá, jak mohou změny genové exprese nastat bez změn v samotné sekvenci DNA. Tyto změny může ovlivňovat řada faktorů, včetně vlivů prostředí, voleb životního stylu a dalších vnějších vlivů.

Pokud jde o lidské zdraví, předpokládá se, že epigenetika hraje roli u různých onemocnění, včetně rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění a neurologických poruch. Díky lepšímu pochopení základních mechanismů epigenetických změn výzkumníci doufají ve vývoj nových terapií a intervencí, které mohou těmto onemocněním předcházet nebo je léčit.

Mezi faktory, u nichž bylo prokázáno, že ovlivňují epigenetické změny, patří strava, pohyb, stres a vystavení toxinům a znečišťujícím látkám. Genetické faktory mohou také hrát roli při určování náchylnosti jedince k epigenetickým změnám.

Ačkoli stále mnoho nevíme o složité vzájemné souhře genetiky, epigenetiky a environmentálních faktorů, výzkum v této oblasti rychle postupuje. Má potenciál zásadně proměnit naše chápání lidského zdraví a nemocí.

Epigenom je dynamický systém, který hraje významnou roli ve stárnutí. Methylace DNA a modifikace histonů se mění s chronologickým věkem a chronickými onemocněními. Stárnutí je spojeno s obecnou hypomethylací a lokální hypermethylací. Pro vhodnou analýzu methylace DNA byly vyvinuty různé „epigenetické hodiny“ (například Horvathovy hodiny, Weidnerovy hodiny a Hannumovy hodiny).

Typy epigenetických modifikací

Epigenetické modifikace jsou měřitelné změny, které ovlivňují genovou expresi a mohou poskytnout vhled do zdraví a rizika onemocnění. Příklady zahrnují:

1. Methylace DNA: přidání methylové skupiny na konkrétní místo v DNA, což může změnit genovou expresi. Abnormální vzorce methylace byly spojeny s onemocněními, včetně rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění.
2. Modifikace histonů: změny histonových proteinů mohou ovlivnit dostupnost genů, a tím expresi buď podporovat, nebo potlačovat.
3. Nekódující RNA: molekuly nekódující RNA nekódují proteiny, ale mohou regulovat genovou expresi prostřednictvím interakcí s jinými molekulami RNA nebo proteiny.
4. Struktura chromatinu: zabalení DNA do chromatinu může ovlivnit genovou expresi a změny chromatinu byly spojeny s různými onemocněními.

Stárnutí je komplexní a individuální, takže kombinace rutinních laboratorních testů, epigenetických testů, molekulárních biomarkerů a fenotypových markerů může nabídnout komplexnější pohled. Kromě toho například doporučujeme test GlycanAge, domácí krevní test, který analyzuje glykany za účelem určení biologického věku. Více o testu GlycanAge se dozvíte zde.

 

Závěr

Komplexní posouzení celkového zdraví je strukturovaný přehled biomarkerů a současných vědeckých poznatků o lidské fyziologii. Komplexní posouzení celkového zdraví je důrazně doporučováno pro širší pohled na fyziologii, biochemii a epigenetiku. Doporučuje se absolvovat všechny tyto testy alespoň jednou. Po změnách životního stylu může kontrolní test za 6-12 měsíců pomoci vyhodnotit jejich dopad. Pro získání holistického pohledu na zdraví doporučujeme komplexní panel krevních biomarkerů. Kromě toho doporučujeme test organických kyselin, přičemž aminokyseliny jsou zahrnuty v testu organických kyselin. Doporučujeme také mastné kyseliny jako doplněk k testu organických kyselin. Komplexní posouzení celkového zdraví může rovněž zahrnovat komplexní test mikrobioty, integrální DNA test a epigenetický test. Tyto testy jsou navrženy tak, aby poskytly přesnější a hlubší porozumění zdraví. Kontrolní test po změnách životního stylu může pomoci sledovat pokrok a podpořit informovanější rozhodování o zdraví.